Družice zkoumající Slunce

Slunce můžeme pozorovat pomocí dalekohledů a dalších zařízení z povrchu Země nebo pomocí družic a satelitů umístěných v vesmírů.

Výhody pozorování z vesmíru

  • Počasí – pohled kosmických družic na Slunce není ovlivněn počasím – družice mají vždy „jasno“.
  • Chvění atmosféry – při pozorování nevadí zemská atmosféra, obraz není ovlivnění chvěním atmosféry tzv. seeingem, výsledný obraz je kvalitnější zejména pro dlouhodobá a nepřetržitá pozorování.
  • Jiné záření – atmosféra Země pohlcuje některé druhy elektromagnetického záření – mikrovlnné, infračervené, ultrafialové, rentgenové a gamma záření. Z vesmíru jsou tyto druhy záření pro kosmické družice dostupné.
  • 24 hodin – při pozorování na Zemi, lze Slunce pozorovat od východu do okamžiku západu. Při vhodné dráze družice ve vesmíru, je možné Slunce pozorovat nepřetržitě.

Nevýhody pozorování z vesmíru

  • Prostředí – extrémní podmínky vesmírného prostředí (např. teplota nebo záření) působí na družice a jejich vybavení – družice musí být vybavena tepelnou izolací, ochranou před kosmickým zářením.
  • Cena – vývoj, výroba a doprava družice do vesmíru je poměrně nákladná. Omezená je velikost zařízení a vybavení. Celkové náklady vyrovnává vědecký význam družice.
  • Servis – pro kosmické družice (až na výjimky – např. Hubbleův kosmický dalekohled) nemají naplánován servis, kosmická sonda při poruše nemůže být opravena.
  • Životnost – oproti pozemním dalekohledům mají družice a sondy omezenou životnost. Významu roli hraje odolnost zařízení, frekvence snímkování Slunce. Mezi družice vytrvalce můžeme zařadit družici SOHO, která pozoruje Slunce již 25 let (k roku 2020).
Sondy zkoumající Slunce během posledních slunečních cyklů NASA/SDO

Uskutečněné mise:

Wind, SOHO, Polar, ACE, TRACE, IMAGE, CLUSTER, TIMED, RHESSI, ST-5, Hinode, STEREO, THEMIS, AIM, TWINS A a B, CINDI, IBEX, SDO

Mise v přípravě:

ARTEMIS, Radiation Blet Storm Probes, IRIS, MMS

Mise v podobě studie:

Solar Orbiter, Solar Probe +