Slunce můžeme pozorovat pomocí dalekohledů a dalších zařízení z povrchu Země nebo pomocí družic a satelitů umístěných v vesmírů.
Výhody pozorování z vesmíru
- Počasí – pohled kosmických družic na Slunce není ovlivněn počasím – družice mají vždy „jasno“.
- Chvění atmosféry – při pozorování nevadí zemská atmosféra, obraz není ovlivnění chvěním atmosféry tzv. seeingem, výsledný obraz je kvalitnější zejména pro dlouhodobá a nepřetržitá pozorování.
- Jiné záření – atmosféra Země pohlcuje některé druhy elektromagnetického záření – mikrovlnné, infračervené, ultrafialové, rentgenové a gamma záření. Z vesmíru jsou tyto druhy záření pro kosmické družice dostupné.
- 24 hodin – při pozorování na Zemi, lze Slunce pozorovat od východu do okamžiku západu. Při vhodné dráze družice ve vesmíru, je možné Slunce pozorovat nepřetržitě.
Nevýhody pozorování z vesmíru
- Prostředí – extrémní podmínky vesmírného prostředí (např. teplota nebo záření) působí na družice a jejich vybavení – družice musí být vybavena tepelnou izolací, ochranou před kosmickým zářením.
- Cena – vývoj, výroba a doprava družice do vesmíru je poměrně nákladná. Omezená je velikost zařízení a vybavení. Celkové náklady vyrovnává vědecký význam družice.
- Servis – pro kosmické družice (až na výjimky – např. Hubbleův kosmický dalekohled) nemají naplánován servis, kosmická sonda při poruše nemůže být opravena.
- Životnost – oproti pozemním dalekohledům mají družice a sondy omezenou životnost. Významu roli hraje odolnost zařízení, frekvence snímkování Slunce. Mezi družice vytrvalce můžeme zařadit družici SOHO, která pozoruje Slunce již 25 let (k roku 2020).
Uskutečněné mise:
Wind, SOHO, Polar, ACE, TRACE, IMAGE, CLUSTER, TIMED, RHESSI, ST-5, Hinode, STEREO, THEMIS, AIM, TWINS A a B, CINDI, IBEX, SDO
Mise v přípravě:
ARTEMIS, Radiation Blet Storm Probes, IRIS, MMS
Mise v podobě studie:
Solar Orbiter, Solar Probe +