Magnetické pole

Aktivita Slunce je způsobena magnetickým polem Slunce. Magnetické pole pravděpodobně vzniká vnitřními pohyby hmoty ve Slunci (sluneční dynamo). V zóně konvekce neustále proudí plazma, vznikají elektrické proudy, které jsou provázeny magnetickým polem.

Haleův cyklus

Magnetické pole Slunce se mění v cyklu 22 let. Ze začátku cyklu směřují indukční čáry magnetického pole od pólu k pólu, jsou rovnoběžné s poledníky (poloidální pole). Vlivem diferenciální rotace a zamrznutí siločar v plazmatu dochází k navíjení indukčních čar magnetického pole ve směru rovníku (toroidální pole).

Diferenciální rotací se vyznačují tekutá tělesa. Různé části tělesa rotují jinou úhlovou rychlostí. Jádro Slunce rotuje jako tuhé těleso, zóna konvekce podléhá diferenciální rotaci. Doba rotace rovníku Slunce je 26,8 dne, doba rotace rovnoběžky na 70° sluneční šířky je 31,8 dne.

Pojem „zamrzlé“ magnetické siločáry v plazmatu vyjadřuje zachování magnetického toku; magnetické indukční čáry se pohybují s plazmatem a naopak pohybující plazma s sebou unáší magnetické indukční čáry a deformuje je.

Navíjení indukčních čar magnetického pole
Navíjení indukčních čar magnetického pole

Navíjení probíhá čím dál tím hustěji a magnetické pole se zesiluje. Dochází k vystupování svazků indukčních magnetických čar nad povrch Slunce. Na povrchu vzniká dvojice skvrn s opačnou polaritou. Po oslabení původního pole dochází k přepólování magnetického pole. Vzniká pole nové s opačnou polaritou. Proces přepólováním magnetických pólů trvá přibližně 11 let, pro navrácení magnetického pole do původního stavu musí proběhnout opětovné přepólování. Jedenáctiletý cyklus přepólování magnetického pole má přímý důsledek v jedenáctiletém cyklu sluneční aktivity.