Pozorování Slunce má tisíciletou historii, ale až po objevu dalekohledu se mohlo začít s podrobnějším zkoumáním jeho aktivity. Nejvýraznějším projevem sluneční aktivity je výskyt slunečních skvrn ve fotosféře, který se pravidelně opakuje v podobě slunečních cyklů. Pro studium změn v pravidelnosti cyklů jsou nutné dlouhé pozorovací řady. Pozorovací řady svým pozorováním rozšiřují nejen profesionální, ale i amatérští astronomové.
Pro začínajícího astronoma-amatéra je jen otázka času, kdy vybaví dalekohled vhodnými pomůckami a obrátí zrak ke Slunci. Postupem času a technických možností dochází postupně k zdokonalení a zlevnění filtrů, a tak dnes může začínající astronom pozorovat nejen fotosféru, ale i chromosféru Slunce.
V současné době mohou zájemci z řad laické i odborné veřejnosti sledovat Slunce prostřednictvím internetu. Většina observatoří a sond, které pozorují Slunce, má rozsáhlé obrazové archivy. S blížícím se maximem nového slunečního cyklu se dá předpokládat zvýšený zájem médií a veřejnosti o Slunce a jeho aktivitu.
Rád bych zde, na základě vlastních pozorovaní a dat získaných z internetu, předložil začínajícímu astronomovi-amatérovi nebo „internetovému“ pozorovateli z řad veřejnosti, návod, jak Slunce pozorovat, jak pochopit děje, které se na Slunci odehrávají, a jak správně interpretovat získané informace.
Jakub Toman